Studenti 1. ročníku a kvinty si připomněli výročí sametové revoluce literárním workshopem a besedou. Jejich hostem byla nejprve česká spisovatelka Simona Bohatá, mimo jiné autorka románu Klikař Beny, v němž ožívá bizarní svět osmdesátých let minulého století. Paní Bohatá doplnila předčítání svých textů různým typem cvičení. Studenti krátili text, dramatizovali jednu pasáž, hledali významy dobových slangových výrazů či charakterizovali postavu podle promluv. Na závěr nás autorka přenesla do husákovské Prahy v době asanace Žižkova. Studenti tak mohli lépe vcítit do atmosféry doby, kterou se jim v následné besedě snažila přiblížit Monika Němcová, členky českobudějovického stávkového výboru v době sametové revoluce. Petr Klier podpořil ve studentech odvahu zachovat si osobní svobodu dokumentárním filmem o Daně Němcové, bývalé mluvčí Charty 77.
Zdeňka Hucková
Představte si, že je vám 17 let a v pozici disidentské studentky se za vámi zavřou dveře v místnosti, kde je 500 komunistů. Nejen o pocity v podobných chvílích v rámci svého nasazení v listopadu 1989 se s námi podělila Monika Němcová, pamětnice revolučních události, která se aktivně zapojovala do studentských hnutí v Českých Budějovicích. Svým vyprávěním nám umožnila nahlédnout do organizační stránky tehdejších iniciativ i do svých pocitů, které zažívala, když musela v 17 letech jako žena čelit nátlaku komunistických elit. K těm se dostala mimo jiné kvůli své činnosti ve stávkovém výboru, v rámci jehož činnosti rozvážela plakáty, přesvědčovala firmy, aby stávkovaly, nebo protestovala na Samsonově kašně i přes objevující se zprávy, že se k Budějovicím blíží tanky. Studentská skupina sídlila na koleji a dostávalo se jí podpory veřejnosti, třeba nošením buchet. Na závěr paní Němcová zdůraznila, jak unikátní pozici jakožto studentstvo máme, protože v naší životního fázi nemáme tolik co ztratit, když ještě nemáme děti, a sama uznala, že dnes už by si vystavení takovému risku nejspíš nedovolila.
Studentka Ludmila Kozlová
