Výlet do Prahy konající se v septimě nebo 3. ročníku je na našem gymnáziu už taková tradice, na kterou se těšila i naše třída. Školní týden nám netradičně skončil už v úterý a den na to jsme už jeli vlakem směr Praha. Jsem ráda, že jsem ještě ten den mohla v Národním muzeu na vlastní oči vidět Lucy a Selam. Kostry byly originální, ale celkový vzhled australopitéků nám nabídly jejich napodobeniny. Odpoledne jsme šli na prohlídku České národní banky. Ti, kteří se nevešli, viděli v Galerii Rudolfinum výstavu Kateřiny Vincourové Skin Care. Další den jsme navštívili Senát ČR, kde na nás čekala jak prohlídka historické budovy, tak setkání s jihočeskými senátory – nakonec jen s jedním, Zdeňkem Sýkorou. Nejzajímavější byla ve čtvrtek ale tzv. Neviditelná výstava, kde jsme měli možnost si na 60 minut vyzkoušet být nevidomým člověkem. Projít všechny místnosti bytu, les, chatu nebo třeba rušnou silnici v absolutní tmě, kde opravdu nevidíte ani ruku před očima, není žádná legrace. Výstava byla jak skvělý zážitek, tak i zkušenost a poučení o životě nevidomých. Nechyběla ani večerní prohlídka Prahy s lidmi bez domova. Poslední den jsme pak ještě navštívili Národní filmové muzeum, kde jsme zkusili mnoho věcí od provozování Laterny Magiky až po animování a dabování filmu. Později odpoledne jsme taky viděli výstavu virtuální reality. I přes vynechání tradiční návštěvy Terezína byl náš výlet do Prahy velmi povedený a užitý do poslední chvilky.
Vilma Hadačová
