Přes naši hranici neprojdou
Kvartáni mě potěšili. Během hodin, na nichž jsme si povídali o překračování státních hranic během komunistické vlády v Československu, dostali za úkol vytvořit propagandistický článek, objektivní zpravodajství a obžalobu tehdejšího komunistického pohlavára, který pustil proud do plotu kolem hranic. Pracovali s filmovým dokumentem, s dobovými novinovými texty, archivními materiáy o zavádění elektrického proudu do při ochraně hranic. Podívejte se sami, jak to dopadlo.
[dflip id="11470"][/dflip]
Obžaloba
———
Obžalovaný: Ludvík Hlaváček, narozen 1. 5. 1910 v Plzni, československý občan, bývalý příslušník Sboru národní bezpečnosti (SNB), později plukovník Pohraniční stráže (PS), člen Komunistické strany Československa (KSČ) od roku 1945.
I. Úvodní ustanovení
Tato obžaloba se týká závažných zločinů spáchaných obžalovaným Ludvíkem Hlaváčkem v období mezi lety 1948 až 1965, kdy zastával klíčové pozice v komunistického režimu. V této době se aktivně a vědomě podílel na zavádění, udržování a výkonu násilných činů jehož cílem bylo potlačení základních práv a svobod obyvatel.
II. Popis skutků
Obžalovaný Ludvík Hlaváček:
1. Organizace železné opony a smrtícího hraničního systému
• V letech 1951–1961 se aktivně podílel na budování tzv. železné opony – fyzické bariéry oddělující Československo od demokratických států na Západě, především Spolkové republiky Německo a Rakouska.
• Na jeho přímý rozkaz byly instalovány vysokonapěťové elektrické ploty 3000 až 12000 V, které způsobily smrt či vážné zranění desítek osob, často mladistvých, kteří se pokusili o útěk z republiky.
• Oplocení bylo opatřeno nášlapnými minami, střelnými věžemi a automatickými zbraněmi. Hlaváček osobně schvaloval rozmístění těchto prostředků a přitom věděl, že se jedná o smrtící zařízení proti neozbrojeným civilistům.
2. Mučení a nelegální výslechy
• Jako důstojník a později jako velitel výslechového oddělení se osobně podílel na výslechových praktikách, které zahrnovaly fyzické i psychické týrání, včetně používání elektrického proudu, bití, izolace a nedostatku spánku.
• Svědci uvedli, že během výslechů pronášel slova jako: „Nepotřebujeme pravdu, potřebujeme přiznání.“
• Nejmladší obětí mučivého výslechu byl sedmnáctiletý student z Plzně, zadržený pro pokus o přechod hranice. Po zásahu elektrickým proudem měl trvale poškozený sluch a psychické následky.
3. Spolupodílení se na pronásledování „nepřátel režimu“
• Hlaváček aktivně spolupracoval s StB na označování a zatýkání tzv. “nepřátel lidu”, včetně kněží, rolníků, učitelů, studentů a politických odpůrců režimu.
• Podílel se na vyšetřování a zajištění falešných důkazů v několika vykonstruovaných procesech, které vedly k odsouzení k trestu smrti nebo dlouholetému žaláři.
• Z archivních dokumentů vyplývá, že osobně podepsal 27 doporučení k internaci v táborech nucených prací, aniž by došlo k soudnímu procesu.
III. Právní kvalifikace skutků
Na základě výše uvedených skutků se obžalovaný Ludvík Hlaváček dopustil:
1. Zločinu proti lidskosti dle § 401 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, spočívajícího v systematickém útisku a pronásledování civilního obyvatelstva.
2. Zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku.
3. Mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení dle § 149 trestního zákoníku.
4. Účasti na zločinném spolčení (§ 361) s cílem potlačení občanských svobod.
IV. Důkazní materiál
Mezi hlavní důkazy patří:
• Archivní materiály z fondů Ministerstva vnitra a StB
• Výpovědi 14 svědků, včetně bývalých politických vězňů a členů Pohraniční stráže.
• Lékařské záznamy obětí týrání.
• Záznamy z výslechových protokolů podepsaných obžalovaným.
V. Návrh trestu
S přihlédnutím k rozsahu způsobeného utrpení, systematické a vědomé povaze činů, vysokému postavení obžalovaného v represivní hierarchii a jeho osobnímu podílu na smrti a mučení civilních osob navrhuje státní zástupce:
• Výjimečný trest odnětí svobody bez možnosti podmíněného propuštění,
• Ztrátu vojenské hodnosti a všech státních výhod,
• Zákaz účasti na veřejném a politickém životě,
• Zveřejnění rozsudku jako symbolického aktu odsouzení komunistických zločinů.
Anežka Kalistová, Natálie Schořovská, Viktorie Fuková, František Váchal