Vítejte na ČAG a seznamte se s širokou studijní a doplňkovou nabídkou naší školy.

Od roku 1992 úspěšně vedeme naše studenty k nalézání budoucí životní cesty a pečlivě je na ni připravujeme.

Možnosti individuální volby programu, pestrou nabídku „tréninkových“ situací, samozřejmost v používání cizích jazyků v autentickém prostředí i schopnost absolventů úspěšně se prosadit v životě považujeme za naše jednoznačné priority.

Naše škola si uchovává pozitivní rodinnou atmosféru jako bezpečné zázemí pro práci, studium i utváření vzájemných vztahů.

Děkujeme za Vaši návštěvu a těšíme se na případnou budoucí spolupráci.

Projekt „Učebna přírodních věd a jazyková učebna“ je spolufinancován Evropskou unií.

Člen Britské hospodářské komory v ČR		Klub absolventů ČAG
Fakultní škola PřF JČU	Zkoušky DSD		British Partner Institution

Informace o přijímacím řízení a podávání přihlášek zde.

Školou se rozhléhá klapot kopyt a řinčení řetězů. Kdo byl letos vzorný student? A kdo bude muset odprosit? Za zlověstným šklebem čertů, konejšivým úsměvem andělů i otcovským výrazem Mikuláše se skrývají naši studenti.

Ve čtvrtek 27. 11. usedli studenti kvinty a 1. ročníku v doprovodu pozvaných hostů a vyučujících ve vestibulu ČAGu k tradičnímu slavnostnímu stolu, aby společně oslavili americký svátek Díkůvzdání.

Moderátoři večera, Denisa Havlová a Martin Eliáš, všechny přítomné provedli slavnostním večerem. „Americký lektor Andy Wendling oslavil Thanksgiving spolu se studenty a učiteli ČAGu poprvé v roce 1993, aniž by věřil, že se z něj stane jedinečná 26-letá tradice“, připomněla ve své uvítací řeči řediteka ČAGu Danuše Lhotková. Přítomní hosté, současná lektorka ČAGu Rachel Kolisko z Kanady a Cindy Peňa, Američanka z NYC, přítomným hostům předaly svá poselství: „Kanaďané slaví Thanksgiving první pondělí v říjnu. Hlavním důvodem je, že naše země leží více na sever, a tudíž sklizeň v našich zeměpisných šířkách přicházela dříve, na rozdíl od USA, kde se svátek slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu“, připomněla Rachel. „Díky mému hispánskému původu, jsme si zachovali v naší rodině oslavu svátku po našem, a tak se naše slavnostní menu od toho tradičního trochu liší“, dodala Cindy.

Během večera se rozjímalo, hodovalo, zpívalo, hrálo a soutěžilo. O pestrost programu se postarali společnou měrou studenti kvinty a 1. ročníku: Kvintáni pod vedením svých vyučujících Elišky Čihovské a Amy Valladeres si představili vtipnou video-skeč o oslavě Thanksgiving v USA a Kanadě. Studenti prvního ročníku pod vedením profesorky Jany Pechové natočili krátká videa s primány a oktavány na téma „What are you thankful for and what is your strongest memory from that day? Alžběta Kozlová z 1. ročníku, Matyáš Cahák a Natálie Rainke z kvinty se naopak postarali o příjemný hudební program.

Do soutěže o nejlepší americký koláč přispělo rekordní !!!! množství studentů, a tak porota měla náročný úkol vybrat tři nejlepší. Ceny za nejlepší a nejchutnější koláče si nakonec odnesli: Hugo Mach, Klára Borovková a Anička Tomanová, a to hned ve dvou kategoriích: nejchutnější a nejlépe vypadající, dále porota ocenila koláče Davida Slezáčka, Kryštofa Linera a Tadeáše Duška.

Všem, kteří svým dílem přispěli ke společnému svátečnímu zážitku, tímto co nejsrdečněji děkujeme!

27. 11. jsme s hrstkou statečných shlédli divadelní představení divadla Continua, Poledne, to vše na půdě Jihočeského divadla na akci pořádané Pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity a Heinich Böll Stiftung

Jedná se o inscenaci spojující dokumentární divadlo o událostech, které následovaly po demonstraci na Rudém náměstí v Moskvě 25. srpna 1968 proti okupaci Československa, a výtvarné divadlo neodbytných obrazů, inspirovaných poezií Natalie Gorbaňevské, Vadima Deloneho a dalších básníků sovětského disentu 60. a 70. let.

Jakou cenu jsou stateční mezi námi ochotni zaplatit za 5 minut svobody? Jak totalitní režimy zacházejí se svými oponenty? Kde je hranice rozumného kompromisu a kolaborace? A co zodpovědnost za naše blízké?

Sdílení historických zkušeností formou emocí, obrazů a citátů ruských disidentů (to vše divadelní představení obsáhlo) a to, jakou roli může divadlo sehrát v moderní výuce, jsme měli možnost diskutovat s divadelníky, ředitelem souboru, historičkou Ústavu pro studium totalitních režimů, zakladatelem Eduinu i učiteli a studenty Pedagogické fakulty do pozdních večerních hodin.

Celý minulý týden se nesl na ČAGu ve znamení připomínky 30. výročí od pádu železné opony. Všichni studenti napříč ročníky si tak mohli nejrůznějšími formami připomenout důležité milníky naší nedávné historie a zážitkovou formou si uvědomit důležitost těchto událostí, které naštěstí znají již pouze z vyprávění svých rodičů, či prarodičů.

Studenti kvinty pod vedením prof. Kliera uspořádali tematickou výstavu dobových artefaktů:-); studenti němčiny si připomněli 30. výročí od pádu Berlínské zdi zhlédnutím a diskuzí dnes již kultovního filmu Good bye Lenin. Celé vyšší gymnázium mělo možnost diskutovat s pozvanými  hosty Monikou Němcovou, tehdejší hlavní aktérkou studentských protestů a členkou stávkového výboru vysokoškolských studentů a prof. ČAGu Evou Kordovou, která se studentům snažila vykreslit dobu, která pádu režimu předcházela přiblížením aktivit studentů ze své pozice středoškolské profesorky na gymnáziu K. Šatala, dnešního gymnázia J. V. Jirsíka. „Asi nejsilnější pocit zpočátku organizování protestů byl všudy přítomný strach; nikdo z nás nevěděl, co se bude dít. Komunistická propaganda v médiích stále ještě převládala a my jsme neměli potuchy, co se vlastně děje. To je v dnešní době naprosto nepředstavitelné. Obávali jsme se, že nás zmasakrují tanky, jak se to stalo čínských studentům v červnu 1989 na náměstí Nebeského klidu, když protestovali proti režimu“, kvituje Monika. „Studenti se začali sami aktivizovat již před pádem režimu třeba tím, že přišli s nápadem založit si vlastní školní časopis, který se stal jakousi platformou studentského hlasu proti nesvobodě“, zdůraznila mj. prof. Kordová.

Další významnou akcí bylo uspořádání konference ve čtvrtek 14. 11. na téma „Pád železné opony pohledem dnešním Čechů a Rakušáků. Čestným hosty byl honorární konzul Rakouska Mag. Oliver Christopher Jerney, redaktor ORF Gernot Ecker a ředitel partnerského gymnázia BORG v rakouském Hagenbergu/Linci Mag. Eder. Všichni přítomní hosté zdůraznili důležitost pádu železné opony a možnost vzájemného sebepoznání, které do té doby bylo většině lidí na obou stranách odepřeno. „Pocházím z Bad Leonfeldenu, městečka, které leží přímo na hranicích. Má babička se vdala do Rakouska v r. 1949 a svůj rodný Krumlov navštívila až v r. 1989, po dlouhých čtyřiceti letech, přitom obě města jsou od sebe vzdálena pouhých pár kilometrů. Dnes je těžké si vůbec představit, že Československo a život za hranicemi pro nás byl méně dostupný než cestování na druhý konec světa. Jací lidé tam žijí a jak vypadají? To byly mj. otázky, které jsme si jako malé děti kladli“, říká o své zkušenosti Gernot Ecker, který všem přítomným představil svůj komentovaný dokument „100 let hranice“, ve kterém mapuje pomocí dobových nahrávek a snímků život na česko-rakouské hranici od r. 1918 do současnosti. Na konferenci pak představili studenti DSD ze sexty své nahrávky s různými osobami napříč věkovým spektrem, které opatřily titulky v němčině. Rakouští studenti se naopak dotazovali svých blízkých, co jim říká železná opona a jaké na ni mají vzpomínky. Odpoledne si všichni přítomní studenti zahráli ve městě přes své mobilní aplikaci interaktivní hru „Po stopách sametové revoluce v Českých Budějovicích, kterou připravili studenti DSD ze septimy. Více se můžete dozvědět na odkazu na Zprávy Jihočeské televize: https://www.jihoceskatelevize.cz/archiv/zpravy.html

Na závěr mi dovolte citovat slova významného českého disidenta, spisovatele a dramatika Pavla Kohouta:“ Demokracii zajistí jen lidé ochotní ji trvale pěstovat a chránit. Moderními zbraněmi občanů jsou správné strany! A ovšem i sociální sítě!“

Na konferenci eTwinning v Ostravě jsem převzal Národní cenu od Domu zahraniční spolupráce. Cena patří všem studentům v mezinárodních týmech, kteří se podíleli na netradiční badatelské aktivitě. Naši mladí programátoři a jejich protějšky z Katalánska ve školách založili kolonie živých mravenců. Pozorovali jsme, jakým způsobem hledají potravu a došli jsme k překvapivému závěru: mravenci s velmi jednoduchou nervovou soustavou navigují v prostoru podezřele efektivně. To nás vedlo k názoru, že celé mraveniště se chová "chytře" právě proto, že jeho jednotlivé "buňky" (tedy dělnice) vykonávají bez rozmyslu snadné pokyny. Takový zjednodušený model mravenčího chování jsme poté převedli do počítače. Naši programovaní mravenci na obrazovkách počítačů běhali a hledali potravu podobně jako jejich živá předloha a my tím pádem považujeme hypotézu za potvrzenou.

Rád bych poděkoval všem účastníkům (fotografie), z nichž mnozí ve studiu programování pokračují nadále. Letos tvoříme jednoduché hry v herním enginu Unity3D, ve kterém se vyvíjejí soudobé tituly jako Cuphead nebo Heartstone.

Více o projektu se můžete dozvědět z krátkého dokumentárního videa nebo z veřejného shrnutí projektu (anglicky).