Majáles z pohledu krále ČAGu

Tak a je to tady, 22. ročník budějovického Majálesu je u konce… Pro někoho právě skončilo několik měsíců neustálého stresu a práce, a pro jiné skončil týden jako každý jiný. Majáles, studentský festival, co nemá obdoby, místo, kde se můžete ukázat, poznat nové kamarády, zasmát se a pobrečet si. Majáles, jednoduše mnohem víc, než si asi dokáže kdokoliv představit.

Ahoj, jmenuji se Daniel a letos jsem měl možnost splnit si svůj sen, a to reprezentovat naši školu v majálesové volbě krále. Funkce, kterou jsem si jako primánek vysnil a následně rok co rok dělal všechno pro to, aby si naše škola odnesla tu nejcennější korunu, byla konečně moje. A tak to pro mě na začátku roku všechno začalo, to jsem ale ještě nevěděl, že mě čeká asi nejintenzivnějšího půl roku v mém životě. Od probdělých nocí až po výhry v soutěžích, kdy jsem si myslel, že už dokážeme cokoliv, tak zase úplně na dno, když se začalo všechno kazit. I přes jakoukoliv vynaloženou energii je to ale pořád soutěž se 13 školami, kde se bojuje o každý bod a nic není zadarmo…

Bohužel se nám letos korunu na ČAG přinést nepovedlo. Ale upřímně, když se ohlédnu za tím, co mi Majáles za ty roky v podobě kamarádství, zkušeností atd. dal, tak to ani neberu jako prohru. I naopak, když jsem viděl kolik lidí se z prvních ročníků účastnilo téhle akce, tak mi to i připomnělo trochu nás, když nám zase starší ročníky předávaly tuhle tradici, tuhle odpovědnost.

Doufám, že jsem i já dokázal předat něco mladším ročníkům, o tom, co tenhle festival představuje, co znamená, a že i malá škola jako my se může ucházet o výhru.

Všem, co se budou po nás věnovat Majálesu, přeji pevné nervy (bude to potřeba) a našim nadcházejícím králům/královnám hodně štěstí!

Děkuji,

Daniel Neubauer