Školní kolo SOČ

Pokaždé je právě tohle jedním z vrcholů mého školního roku – naše přehlídka nejlepších prací SOČ. Studenti 3. ročníku a septimy půl roku vytvářejí své práce tak, aby splňovaly požadavky prací akademických.

Už ne pouze referát o daném tématu, ale alespoň pokus o nějaký výzkum, vlastní přínos. Je to dřina, úplně to chápu, zvláště když vyžadujeme i předepsanou formální úpravu, dbáme na správné citování zdrojů, chceme, aby věty dávaly smysl. A když je všechno dopsáno, ještě vytvořit smysluplnou a přesvědčivou prezentaci, která se navíc musí vejít do 10 minut. Uf, ale zvládli jsme to.

Naše školní kolo soček se tradičně odbývá v největší posluchárně Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kde nás dokonce přivítal pan děkan František Vácha. Jako každoročně na kvalitu přihlášených prací dohlížela porota složená z odborníků, v našem případě biologa a popularizátora vědy Stanislava Mihulky, našeho dlouholetého dobrodince a příznivce, a našich studentů (většinou bývalých), kteří se v předešlých ročnících prosadili v ústředním kole soutěže. Letos se uvolily zasednout v porotě dvě studentky posledního ročníku Linda Štěrbáková a Lída Kozlová. Za to jim patří veliký dík – uprostřed přijímacích zkoušek na vysoké školy, těsně před maturitou, klobouk dolů.

Studentů se letos přihlásilo 17, obhajoba prací byla proto maratónem s minimem přestávek. Ale stihli jsme to – od 8,00 do 14,00. Za to patří pochvala nejen všem účastníkům, ale i divákům – spolužákům soutěžících z ročníku, ale i druháků a sextánů, které zkušenost s psaním odborné práce čeká příští rok.

Rozsah témat byl jako pokaždé pestrý. Od společenských věd a sociologických průzkumů, přes historii, medicínu, chemii až k architektuře nebo výrobě elektřiny. Všechny práce si koneckonců můžete prohlédnout zde, stojí za to. Na závěr porotci vybírali, kdo by se měl účastnit krajského kola. Nakonec, občas sice s připomínkami, ale doporučili k postupu všechny přihlášené práce. Koneckonců soutěžící už prošli sítem během doporučování konzultanty.

Všem blahopřejeme!

Mgr. Petr Klier

 

Přejít nahoru
×